Listopad 2009

A bylo ticho...

14. listopadu 2009 v 15:29
byla tma... a tak to zde končí... tak to bude nejlepší :)

ignorace is your new best friend

7. listopadu 2009 v 19:14 | Zuziii
Někdy je potřeba něco někde napsat... Někdo na to měl/má někoho, někdo nemá nervy vše říkat, někdo nechce o tom mluvit, někdo to chce ze sebe vypustit... blah... blah... já jdu prostě psát :)
Stala se mi přenádherná věc, kterou by ocenil jen jeden člověk, který vlastně už není, ostatní mě mají už jen za namyšlenou krávu, která s něma nechce hrát florbal. Nezlobte se, ale nevyhodím tolik peněz za tak příšernou hru... Jenže já jsem na sebe pyšná. Nikdy se mi nic tak báječného nepovedlo. Je to věc, která mě drží, která mě umí zabavit, která mi dá pořádně do těla, která mě bude něco stát... Já to prostě miluji <3
Vždy jsem si myslela, že když člověk dosáhne věku 18ti let, že se stane rozumným :) To byla pouho pouhá domněnka, pěkná pitomost. Když vemu v úvahu, že se dospělý nedokáže omluvit, vzít fakto, že na něho nemá někdo stále čas, že ten druhý má právo se s kýmkoli bavit, že fňuká jak mu někdo ublížil, ikdyž on dokázal ublížit...
Já se potřebovala pouze vyřvat, zbavit se toho, co nepotřebuji vědět, vymazat ty hnusné vzpomínky, ale tentokrát i ty pěkné... Můžu si psát o sto šest, ale nikdy to nevypíši, přeci psaní není taková námaha jak mluvení... Je lehčí se jednou pohádat, než si ubližovat a ignorovat... ztratit... a radši zapomenout... je to lehké... a tak hnusně primitivní... tak sobecké...
I am just a prson, but you can not take it...